cestujeme.tudy.cz

Martin



Fešák z koupelny

185 cm, 85 kg. Hnědé vlasy, hnědé oči. Všude samý chlup. Tak to jsem já zvnějšku.

Popsat se zevnitř, to už není tak jednoduché. Jsem mix mnoha různých protichůdných povah – a stejně tak zájmů. Povahové rysy si nechám pro sebe (třeba něco vyčtete z cestopisů), tak si raději něco řekněme o zájmech.



Cestování a jazyky

Začnu tím nejhlavnějším - cestováním. Úplně zbožňuji, když se přesadím z „květináče A“ do „květináče B“, a mohu nějakou dobu žít v jiné kultuře. V tom okamžiku se ve mne probudí skrytý motor a jedu jako démon. Ať už jedu na společnou výpravu s kamarádem Igorem nebo na pracovní pobyt do ciziny...pokaždé se mne zmocní ten slavnostní pocit nadšení, že „jsem jinde“ a „vypadnu ze svého životního schématu.“

Cizí kultury, vůně vzdálených jídel, jiné obličejové a povahové rysy, jinak vypadající budovy, infrastruktura, peníze, jiná řeč.... prostě souhrn věcí vypadajících „jinak“...mne stále fascinuje. Zatím jsem se tímto fenoménem nepřesytil natolik, abych si řekl, že „doma je lépe, tak kam bych jezdil.“ Vlastně to cítím spíš naopak....

Zbývá podotknout, že dávám přednost kulturám východním a jihovýchodním. Konkrétně Blízký a Střední východ – to jsou destinace, kde se cítím jako doma. Ale aby to nebylo jednoduché – jsem člověk, který dokáže jedním dechem (a z odlišných důvodů) stejně upřímně mít rád USA a Írán. Což asi zní jako pěkný protimluv, protože tyto země jsou prezentovány jako antagonističtí rivalové. Ale já už jsem prostě takový – protikladný sám sobě :-)

S cestováním souvisí jazyky. Zbožňuji, když mohu mluvit cizím jazykem – zvlášť, když je to turečtina nebo angličtina. Další jazyky, jako jsou němčina, ruština a polština už jsou na tom trochu hůře – rozumím bez problémů, ale když chci vyjádřit něco složitějšího, působím trochu jako „masabob“.



Knihy

Knihy mám moc rád. Už nečtu tak moc, jako třeba ve dvaceti letech, ale přece jen je chvíle s knížkou fajn relax.

Z beletrie čtu jen sci-fi, málokdy mi stojí za to otevřít knihu s jiným tématem. Ale pokud to nastane, jsou to většinou fantastické šlupky jako Alchymista (Coelho), Nový Život (Orhan Pamuk ve skvělém překladu mé kamarádky) nebo Fulghumovo „Vše, co potřebuji k životu, jsem se naučil v mateřské školce“.

Vypočítávat zde oblíbené sci-fi knihy by bylo hodně na dlouho.




Martin

Historie

Kromě scifáren mne ještě hodně baví historie. Velké říše, zaniklé civilizace, slavné bitvy – tyto údaje dokážu polykat po tunách, takže literatura faktu a dokumentární pořady na zmíněné téma – to je něco pro mne.

K historické literatuře musím přidat ještě mého oblíbeného autora historických fikcí – Mika Waltariho. Jeho knihy „Pád Cařihradu“ nebo „Egypťan Sinuhet“ patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl kdy v ruce.



Filmy

Z filmů mám rád megalomanské ságy (Alexandr Veliký, Pán prstenů, Statečné srdce, Zachraňte vojína Ryana, Star Wars IV), pak se mi líbí lidsky laděné příběhy s humorem a ironií (Život je krásný, Milionář z chatrče, Shrek), a končím u komedií jako jsou „4 vraždy stačí, drahoušku“, „Blbec k večeři“ nebo „Drž hubu“. Samozřejmě je tu řada scifáren jako 5.element, Demolition man a podobně.



Hudba

Hudba...to už je totální galimatyáš. Nejradši mám klidovou elektronickou hudbu (Vangelis, Mike Oldfield, Kitaro, Medwyn Goodall, Oliver Shanti, Adiemus, Enya, David Lanz). Do podobného „klidového“ spektra řadím ještě indiánskou hudbu, nebo pop Paula Simona a Arta Garfunkela. Jenže stejně tak intenzivně miluji heavy metal (Metallica, Manowar, Running Wild) a rock (Jethro Tull, Daryl Green, Pink Floyd). A kvůli své orientální orientaci (hezké slovní spojení, že?) jsem vysazený na tureckou a arabskou hudbu. Tarkan, Sezen Aksu a Natascha Atlas jednoznačně vedou.

Málem bych zapomněl na skvosty od Andrew Lloyd Webwra – Phanthom of the Opera a Jesus Christ Superstar. K tomu můžu připočíst filmovou hudbu, jako jsou soundtracky z filmů Gladiátor, The last of Mohycans, Kill Bill a The New World.

Z české hudby mám rád Daniela Landu, těsně „porevoluční“ Tři sestry, Orlík a Punk’n’Oi rebelii. Přidám ještě Lucii Bílou, která si pohybuje blíže ke „střednímu proudu“, ale je naštěstí dobrá, takže občas potěší.

Ohohó – na svého oblíbenéaho autora jsem málem zapomněl – Jarek Nohavica je borec!! A když už brousím do tohoto žánru, pak ještě zmíním Plíhala, Čechomor, Klíč, Zelenáče a Wabiho Daňka.

A pak vlastně ještě Mňága a Žďorp a Karel Kryl.

A dost, stejně se v tom nikdo nevyzná :)



Sport

V posledních pár letech si v mém životě (chválabohu) znovu našel své místo sport. Cyklistika, cyklistika a zase cyklistika. Cyklistika rulez!!! Na jaře a v létě je to horské kolo, v zimě pak rotoped. K tomu přidávám „míčkovou honitbu“ – ve formě florbalu, tenisu, pingpongu nebo squashe se honím za utíkajícím nebo přibližujícím se míčkem – ideálně to proplachuje přetíženou hlavu.

No a když se dostanu k moři – tak jsem k nezastavení. Dokážu vydržet ve „slaném nálevu“ i několik hodin v kuse a do omrzení plavat, plavat a plavat...a válet se... Zajímavé je, že bazény a městská koupaliště mne nechávají chladným. A to nejen kvůli studené vodě – ale hlavně proto, že se tam musím dělit o prostor s kdejakým otrapou – což v moři člověk nemusí...

Málem bych zapomněl na billiard – hraji ho sice málo, ale moc rád. S kamarády si tak jednou měsíčně zašťoucháme –což sice není moc, ale díky aspoň za to.



Co dál?

Asi by se toho dalo napsat více...ale kdo by to četl :-)

Mějte se fajn, koukejte na fotky, čtěte cestopisy...a hlavně nám držte palce, ať se vracíme z našich cest bez úhony.



A děkujeme za příspěvky do knihy hostů!



Datum poslední modifikace 24.11.2009
Autor : Martin Lisy
Majl : martin_lisy (zavináč) tudy (tečka) cz


Cestování | Turistika | O nás | Tatra | Kniha Hostů
Vyrobeno v NexusLabs® 2001-2018